NA SLÁNSKÉM VRŠKU

 I když ještě zbývá leccos doladit v závislosti na finančních možnostech, provoz byl slavnostně zahájen 10. listopadu 2019 besedou s herečkou Táňou Medveckou.  A tak se malé Touchovice dočkaly opět důstojného kulturního zařízení a nebudou muset mít obavy z počasí, jako tomu pravidelně bývá při většině akcí na místním letním cvičišti.

V roce 2020 se zde v únoru konala přednáška historika Miroslava Černého s názvem Touchovice v době římské a do barové židle usedl Ivo Šmoldas.

Další programy se připravují na podzimní, respektive zimní období.

Více informací a fotografií naleznete na: 

 https://tjtouchovice.rajce.idnes.cz/Kino_Touchovice%2C_beseda_s_hereckou_Tatanou_Medveckou/

https://tjtouchovice.rajce.idnes.cz/prednaska_Touchovice_v_dobe_rimske/

https://tjtouchovice.rajce.idnes.cz/Ivo_Smoldas_Bio_Touchovice_23.2.2020/

Jak to bylo s historií kina v Touchovicích.

Tyršovo cvičiště se stalo pomníkem mnoha věrných sokolů. Pomníkem sokola Antonína Švestky se stalo Bio Sokol, které v Touchovicích promítalo několik desetiletí. Zmíněný pan Švestka po celou dobu existence kina dělal jeho vedoucího. První zmínka o kině v Touchovicích pochází z roku 1924, pátého října tohoto roku se zde poprvé promítalo. Od té doby se mělo hrát nepřetržitě. Padesát a více filmů pouštěných za rok ukazuje na to, že se promítalo téměř každou neděli a státní svátek. Podobně provoz kina popisuje i obecní kronika ze třicátých let. Pokud byste si mysleli, že v sokolském biografu převládaly české filmy, budete na omylu. Lehce nadpoloviční počet filmů byl zapůjčen z ciziny. Pan Švestka o tom nezapomněl na žádné schůzi informovat, stejně jako o tom, že kino je jen tak tak na pokraji krachu a každý správný sokol by měl na filmy pravidelně chodit. Biograf byl opravdu velká investice a každou chvíli se muselo něco opravovat. Jednou to byla samotná promítačka, podruhé sedadla, jindy zase otopné zařízení, špatný komín atd. Výnos z provozu byl tudíž téměř nulový. V roce 1934 se přeměnil sokolský biograf na zvukový. Do té doby se promítaly němé filmy a dcera pana Švestky k projekci hrála na piano. Od té doby byl podnik v provozu se vším, jak se patří. Biograf promítal i přes období druhé světové války bez narušení a bez změny ve vedení. Změna nastala až při očistě Sokola, kdy musel pan Antonín Švestka předat celý objekt do využívání Místnímu národnímu výboru.

Kino bylo naštěstí nadále provozováno až do roku 1978 zejména díky obětavosti pana Františka Matějky a jeho manželky. Existenci kina na malé obci ocenili i mladí česáči chmele, kteří každoročně do Touchovic a okolních obcí přijížděli ze vzdálenějších krajů.

V roce 1980 se po dvou letech znovu otevřelo zrekonstruované kino, v němž tehdy podle zápisu kroniky promítal pan Josef Holcr, vedení provozu měl na starosti František Urbánek. Kino bylo z větší části opraveno v „akci Z“ a bylo velice moderně zařízené. Toto kino využívali nejen místní občané, ale i žáci základní školy v Lipenci, kteří sem v doprovodu učitelů docházeli na dopolední promítání. Definitivní konec kina nastal zejména díky rozmachu videa a později internetu v roce 1997.

Touchovice měly ještě jednu raritu a tou bylo z dnešního pohledu „letní kino“, které provozoval progresivní majitel Mrázkova mlýna, pan Josef Mrázek. Více se dozvíme z pera historika:

„… Ve mlýně se objevilo i několik technických novinek, které se zde použily poprvé, a to v Touchovicích i v jeho nejbližším okolí, tedy Podlesí vůbec. Jednalo se o vodní elektrárnu složenou z výrobního generátoru a kyselinových kondenzátorů. Generátor nemusel běžet stále. Náboj vydržel v kondenzátorech uchován po určitou dobu. Kvůli této elektrárně se mohlo ve mlýně již v rozmezí let 1925–1926 provozovat kino. Promítací stroj se vysunul z okna budovy a obraz se promítal na vrata protější stodoly, která byla pokryta prostěradly. Toto promítání zde vydrželo až do třicátých let.“